Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies pro zobrazení cíleného obsahu, reklamy a pro účely sledování návštěvnosti. Souhlasím Další informace

Ananas pro Lendla. Murray splnil životní misi

Andy Murray dosáhl svého největšího snu - vyhrál Wimbledon (Foto:archiv)

Andy Murray dosáhl svého největšího snu - vyhrál Wimbledon (Foto:archiv)

A tenhle suchý anglický vtip znáte? Ivan Lendl se při sledování zápasu svého svěřence ANDY MURRAYHO (26) usmál… Ne, tohle už není žert. Britský tenisový sir dosáhl ve Wimbledonu životního cíle a nebeská meta pohnula (byť navenek jen decentně) i s Lendlovou tváří hráče pokeru. 7. 7. po 77 letech čekání celá Anglie vyskočila, velebila šťastné sedmičky a vydechla: KONEČNĚ. Posledním britským vítězem Wimbledonu už není Fred Perry, který to dokázal v roce dávno zapomenutém – 1936.

Hrdina Murray po posledním míčku kupodivu nijak bláznivě nejásal. Spíš se ponořil do sebe a pak posvátně objal pohár, na jehož vrcholu trůní malinký ananas. „Tohle je hlavně pro Ivana. Díky,“ pronesl. Vliv na jeho kariéru má pedant Lendl zázračný.

Klíčová volba

„Vliv Ivana Lendla nelze ani docenit,“ prohlásil po finále Boris Becker. Ví to Murray, celá Anglie i kompletní tenisový svět. Pod vedením československého rodáka Murray loni v All England Clubu ovládl olympiádu, vyhrál první grandslam na US Open a nyní Wimbledon, poskočil na druhé místo žebříčku ATP.

Podívejte se na klíčové momentky z finále Murray vs. Djokovič:

Vzpomínáte ještě na Andyho jako otloukánka? Na uzlíček nervů s horší fyzickou kondicí, který nebyl schopen porazit ve velkém zápase Federera, Nadala a později ani Djokoviče. Nedokázal vyhrát grandslam, první čtyři finále prohrál stejně jako Lendl. Možná si někdo myslel, že už to nedokáže nikdy, ale on najal Ivana Lendla a udělal nejlepší rozhodnutí kariéry!

„Mám skvělý tým. Vím, že to se mnou občas není jednoduché, ale Ivan je fantastický, trpělivý. Vím, že udělal pro titul ve Wimbledonu jako hráč všechno. A jsem šťastný, že jsem mu pomohl vyhrát jako kouči,“ připomněl Murray dvě finálové porážky Lendla (1986 s Beckerem, 1987 s Cashem) a pět semifinálových účastí.

Než si Murray vysloužil osobní blahopřání od královny Alžběty, prošlapal na posvátné trávě poměrně dlouhou a klikatou cestičku. Rok 2005 – postup do 3. kola. 2006 – osmifinále. 2007 – nehrál. 2008 – prohra ve čtvrtfinále s Nadalem. 2009 – semifinálový krach s Roddickem. 2010 – semifinále s Nadalem. 2011 –přes kopírák, mezi nejlepšími čtyřmi stál levoruký toreador, a to byl konec snu. 2012 – Anglie se zahalila do smutku, v prvním finále Murray padl s Federerem a usedavě plakal. 2013 – triumf! „Letos je to trochu odlišný pocit,“ žertoval po vítězném finále hned na dvorci. „Loňské finále mu moc pomohlo,“ dodal Lendl.

Porážky pomohou

Na otázky, kdy vyhraje Wimbledon, byl léta alergický. Tlak ho drtil a pronásledoval všude. „To je pořád dokola. Nemůžu vám nic slíbit, pro titul z Wimbledonu dělám všechno, ale je to přetěžké,“ opakoval Skot. Když před angažováním Lendla prohrál velké zápasy, sráželo ho to na dno. Trápil se, vyčítal si krachy v grandslamových finále i několika semifinále. „Až Ivan mě naučil poučit se z porážek. Vracet se na kurt silnější. Když pracuji tvrdě, je šťastný, když ne, je zklamaný a na rovinu mi to řekne. Změnil moji mentalitu v důležitých zápasech.“

murray-dvojicka-sm2_8370-nahled1.jpgAni na letošním Wimbledonu neměl snadnou práci. Roland Garros vynechal kvůli bolesti zad a asi i s vědomím, že antuka je jeho nejslabším povrchem. Soustředil se na trávu a až do čtvrtfinále neztratil ani set. Věděl, že Nadal i Federer jsou překvapivě ze hry, cestička se pootevírala k finále s věčným rivalem Djokovičem, šampionem Wimbledonu 2011. Jenomže areál zkoprněl, když v poslední době spíše nevýrazný Španěl Verdasco nakročil do semifinále – Murrayho drtil 6:4, 6:3. Jenomže zlomit rodáka z Dunblane, to není jen tak. Murray začal zápas strašně, kazil forhendy, sázel dvojchyby a levoruký Španěl ho honil po dvorci. Skot se zlobil, stěžoval si, nadával… Ale obrat nakonec vydřel a s úlevou jásal po triumfu 7:5 v pátém setu. „Možná to byl nejemotivnější zápas, jaký jsem kdy hrál. Nevím. Na jeho konci ale byla neuvěřitelná atmosféra,“ říkal vítěz. Jak se později ukázalo, byla to jeho nejtěžší chvíle v turnaji.

Kontrola všeho. I moči

Pro titul Murray udělal absolutně vše. Jak Djokovič před časem přestal jíst lepek, z jídelníčku vypustil pečivo, těstoviny či pizzu, Murray do něj zařadil například banán, kterým opovrhoval. „Je tam potřebný draslík,“ sdělil mu výživový poradce a hráč banány od té chvíle kupuje bez debat. Hodinu a půl před zápasem jí kuře s rýží, po bitvách na kila sushi. Padesát kousků není problém, ve Wimbledonu si je nosil i na tiskové konference.

Kdysi se Murraymu smáli za nuznou fyzičku, dnes je vše jinak – jinak by přece nemohl vyhrávat. „Vím, že rozhodují maličkosti. Rozdíly mezi nejlepšími jsou minimální,“ tvrdí. V Londýně dokonce odevzdával najatému expertovi moč, aby zjistil, že má jeho tělo vše, co potřebuje! Tak vypadá v dnešním tenise maximalistický přístup. K tomu měl tenista dva fyzioterapeuty. Šup s tělem do ledové vany, uvolnit svaly a vyhnat z nich kyselinu mléčnou… Práce, odpočinek, nic nepodcenit, vše na dvě stě procent.

Když Murray prohrál v semifinále set s překvapením turnaje Janowiczem, nijak jej to nerozhodilo, zápas opět otočil a stanul druhý rok po sobě ve velkém finále. Jak jinak – s  Djokovičem, který se v nejdelším semifinále historie turnaje v Open éře protloukl do finále přes nadále se zlepšujícího Argentince Del Potra. Zápas trval 4 hodiny a 43 minut, než Srb vyhrál pětisetový maraton.

Djokovič vs. Murray, ti dva se znají od jedenácti let. „Tehdy mě Andy strašně zmydlil,“ vzpomínala na první zápas světová jednička. Jenže do finále Wimbledonu šly obě hvězdy narozené shodně v květnu 1987 v rozmezí jediného týdne (Murray je o sedm dní starší) s bilancí 11:7 pro Srba. Finále Australian Open 2011 i 2013 ovládl Djokovič, US Open 2012 Murray. Wimbledon se strojil do slavnostního. Finále bylo naplánováno na 7. 7., 77 let od posledního titulu Perryho. Osudové znamení?Malý Andy s maminkou Judy, jednou ze strůjkyň úspěchu (Foto: archiv) L

„To už přece musí vyjít,“ znělo všude. Plný centrální dvorec, plný Henman Hill před obří obrazovkou pro ty, na které nezbyly vstupenky; ty se prodávaly na černém trhu za neuvěřitelného dva a půl milionu korun (322krát víc než v předprodeji!). Murray se v první sadě pod rozpáleným sluncem trochu vztekal, to když soupeře brejknul, ale vzápětí ztratil svůj servis. Lendl seděl s kamenným výrazem s kšiltovkou a přísným pohledem ukrytým za slunečními brýlemi.

Co dokázala Judy?

„Předvádím nejlepší tenis na trávě v životě,“ chválil se Djokovič během pobytu v Londýně. Tentokrát to nebyla pravda! Murray hrál razantně, trpělivě, rozumně riskoval, takřka nekazil (21 nevynucených chyb oproti 40 soupeře). Zisk první sady mu nalil další elán. „Začátek zápasu asi rozhodl,“ soudil později Djokovič, který vedl ve druhém dějství 4:1, ve třetím pak 4:2, přesto neuhrál ani set! To nečekal asi nikdo. Domácí miláček běhal neskutečně, prohozy posílal kolem útočícího Srba i z nemožných pozic. Zádrhel však nastal. 6:4, 7:5, 5:4 a 40:0. Anglie šílela, jenže její hrdina tři mečboly zazdil a rázem přišel brejkbol. Přítelkyni Kim Searsové se nekontrolovatelně rozklepaly ruce, maminka Judy zklamaně přivřela oči. Ne, tohle už přece Andy nemůžeš ztratit, modlili se všichni. „Byl to nejtěžší game mého života,“ konstatoval Murray později. Zvládl to! Poslední míček z rakety Djokoviče skončil v síti. Prokletí skončilo. Nekonečná úleva, nesmrtelný hrdina své země. „V rozhodujících momentech byl Andy lepší. Dobíhal kraťasy, hrál neuvěřitelně a pohár si zaslouží víc než já,“ uznal sportovně Djokovič.

Hodně se hovořilo a psalo o vlivu Lendla, ale na jednu věc se jaksi pozapomnělo. Na maminku Judy. To ona udělala ze svých synů tenisty. Stejně jako Andymu fandí i deblistovi Jamiemu. Její vliv a zásluhy jsou nezpochybnitelné a ohromné. Její celoživotní podpora, ctižádost, kterou dětem vštěpovala, útěcha v těžkých chvílích i motivace vedly ke zlatému poháru, po kterém Murray tolik prahl. V Anglii to neměla vždy snadné, dostávala sprosté emaily a vzkazy, že na syna moc tlačí a nemá na něj dobrý vliv. „Lidé mají asi problém, když matky pomáhají vpřed svým dětem,“ uvedla kdysi maminka Judy. „Kdybych byla chlap, ambiciózní otec, nikdo by určitě ani nemrkl okem.“Marion Bartoliová se stala velmi nečekanou vítězkou (Foto:archiv) L

Tak jako matka Jimmyho Connorse kdysi synovi řekla: Ty budeš světovou jedničkou, maminka Andyho vedla syna k tomu, aby vyhrál Wimbledon. Sama o sobě tvrdí, že není perfektní, Andy je k ní však velmi připoutaný. „Nikdy nezapomenu, jak prohrál na Australian Open 2010. Přišel za mnou a řekl: Omlouvám se, mami! Tehdy jsem ho odstrčila a řekla mu, ať už se nikdy neomlouvá, že jsem pyšná, že hraje na jednom z největších kurtů na světě takové zápasy. Opakovala jsem mu, že jeho čas přijde, ať na to nikdy nezapomene!“

Jak vidno, měla pravdu. Murray má za sebou skvělý rok. A v časech, kdy je Federer možná na ústupu, Nadalovo zdraví (minimálně na tvrdých površích) vrtkavé, může přijít jeho čas. S Lendlem stále pracují na zlepšeních, byť o detailech tajuplně mlčí. „Změny musíte dělat po zralé úvaze. Kdyby chtěl Andy chodit po servisu na síť, zjistil bych, zda nemá horečku,“ povídal Lendl rozverně nedávno. V zákulisí usměvavý, při zápasech na smrt vážný, taková je třiapadesátiletá legenda. Jejich společná cesta rozhodně nekončí. „Murray ukončil kletbu, gratulace i Ivanu Lendlovi za dobře odvedenou práci,“ vzkázal po finále Jimmy Connors. Přesná slova.

Porážky mu nahrály

Co Murrymu pomohlo, byl konec dvou jeho velkých rivalů hned v úvodu turnaje.

Šampion z Roland Garros Rafael Nadal vyhořel k údivu všech už v 1. kole s Belgičanem Darcisem. Co víc, prohrál 0:3 a poprvé v kariéře turnaj velké čtyřky opouštěl hned v 1. kole. Na trávě se pohyboval nejistě, pokulhával, ale na to porážku odmítal svádět. „To by nebylo k soupeři fér. Ale tráva je pro mě nyní asi nejtěžší povrch, protože musím běhat s nižším těžištěm než na ostatních površích,“ sdělil Nadal a chválil soupeře za skvělý výkon.

Roger Federer balil kufry a rodinu na cestu domů jen o kolo později. Jeho senzačním přemožitelem se v málokdy vídaném utkání stal Stachovskij. Ten Švýcara zdeptal úspěšnou hrou servis-volej, na kterou sedminásobný vítěz turnaje nenašel protizbraň. V tísni se snažil soupeře i nastřelovat, ale nic nepomohlo, prohrál 1:3 na sety. „Nemůžu mluvit, pořád nemůžu uvěřit tomu, co se stalo. Hrát proti Rogerovi ve Wimbledonu je jako nastoupit proti dvěma hráčům,“ zářil vítěz, v době utkání až 116. tenista žebříčku ATP, jenž ukončil rekordní účast Federera v 36 po sobě jdoucích grandslamových čtvrtfinále. „Každá porážka je zklamání, zvlášť tady ve Wimbledonu. Ale vrhnu se zpět do přípravy,“ sliboval »Fedex«.

Bartoliová je jiná

Pavouk letos nečekaně »spořádal« všechny ženské favoritky. Serena Williamsová vypadla senzačně s Němkou Lisickou, Azarenková si pochroumala koleno a musela odstoupit, Šarapovovou poslala na předčasné volno hekající Portugalka De Britová, Petra Kvitová si nabídnutou cestu k druhému titulu ve Wimbledonu zavřela těžce kolísavými výkony. A tak se stalo nevídané: v semifinále dvouhry žen se ocitly čtyři dámy, které nikdy nevyhrály grandslamový titul. Marion Bartoliová však hrála v roce 2007 finále Wimbledonu a zkušenosti brilantně prodala – v semifinále smetla bezradnou přemožitelku Kvitové Flipkensovou z Belgie 6:1 a 6:2 a ve finále vyzvala Sabine Lisickou. Tenistka přezdívaná »Bum Bum Sabine« v semifinálovém dramatu porazila loňskou finalistku Agnieszku Radwaňskou 9:7 ve třetím setu. „Trávu jsem přitom nenáviděla. Mám na ni silnou alergii, musím brát léky. Už jsem se ale naučila, jak se s tím vypořádat,“ přiznala Němka s polskými kořeny.

Jenže finále pro ni bylo zralé ne na vítězství, ale spíš na návštěvu psychiatra. Nervozita ji uvěznila do nevídané křeče. S problémy si dokonce nadhazovala míček při jindy fantastickém podání, nešlo jí vůbec nic, cesta k poháru byla pro Bartoliovou jednoduchá. Záhy vedla 6:1 a 5:1, Němka v kolapsu nehrála nic kloudného a utírala si takřka celé utkání slzy. „Atmosféra mě zcela svázala. Marion se s tím vypořádala, titul si zaslouží. Miluju tenhle turnaj, tenhle kurt. Miluju vás všechny. Ale bylo toho na mě moc. Doufám, že dostanu ještě jednu šanci,“ uvedla poražená.

Francouzka si finále zopakovala po šesti letech, v roce 2007 ve finále prohrála s Venus Williamsovou 4:6, 1:6. Lisickou shodou okolností letos přehrála de facto stejným výsledkem, 6:1 a 6:4. V cestě na travnatý trůn neztratila ani set a stala se první ženou v historii, která Wimbledon vyhrála bez toho, že by musela porazit jednu z deseti nejvýše nasazených hráček! Druhým rekordem je skutečnost, že se osmadvacetiletý hráčka, které radila krajanka Mauresmová, dočkala vítězství až na 47. grandslamovém turnaji v kariéře. Překonala tím Janu Novotnou, ta vyhrála v All England Clubu v roce 1998 na 45. pokus. „O tomhle jsem dlouho snila a dočkala jsem se,“ zářila vítězka, která za sebou přitom měla bídnou sezonu plnou trenérských výměn a nakonec návratu k otci, jenž její tenis piloval odmalička. A to k neortodoxnímu obouručnému stylu z obou stran. Letos s ním však až do Wimbledonu ani jednou nepřešla přes čtvrtfinále a pár týdnů před turnajem dokonce pronesla: „Hraju nejhorší tenis za mnoho let…“

Ve finále ovšem vládla, úspěšné výměny slavila radostně zaťatou pěstí a po posledním esu mohla obejmout otce Waltera i Mauresmovou, která Wimbledon vyhrála v roce 2006 jako poslední Francouzka. „Celý život jsem chtěla být jiná a vždycky jsem taková byla, lišila jsem se. Myslím ale, že být jako všichni ostatní, by bylo nudné.“ Asi má pravdu, jinak by nevyhrála nejcennější tenisovou trofej.

Zklamání i úspěchy

Češi ve Wimbledonu? Nejdále se probojovali Tomáš Berdych a Petra Kvitová – do čtvrtfinále. Oba však odjížděli nespokojení. Česká mužská jednička byla zklamaná z výkonu proti Djokovičovi. „Všechno bylo špatně. Kdybych hrál, jak bych si představoval, tak by to vypadalo jinak. Proti němu musím hrát na hranici možností, ale k tomu jsem měl daleko,“ řekl po výsledku 0:3. Jednou z mála světlých chvil bylo vedení 3:0 ve druhém setu, ale i to se rozplynulo. „Tenhle výsledek není světoborný, ale jedu dál…“

To wimbledonská šampionka měla větší šance na úspěch. Jenomže výkony podávala rozporuplné. Nejhorší předvedla v 1. kole, kterým se doslova protrápila, než porazila Američanku Vandewegheovou horko těžko 6:1, 5:7, 6:4. Češku trápila kyčel, bolela ji noha, brala léky a další utkání měla údajně v plánu vzdát. Soupeřka Švedovová tak ovšem učinila o chvíli dříve a ani nenastoupila… „Den volna navíc mi pomůže v regeneraci,“ potěšilo Kvitovou. Záblesky její bývalé formy však střídalo množství chyb. A ve čtvrtfinále s Flipkensovou opět zaúřadovalo i zdraví. Kvitová vyhrála set, ale začala uvadat a padla 4:6 v rozhodující sadě. „Zklamání je obrovské,“ řekla po duelu, ve kterém podle trenéra Kotyzy bojovala s nastupující nemocí.

Další dva daviscupové reprezentanty omezilo zdraví. Radek Štěpánek odstoupil s bolavým stehnem, Lukáš Rosol po vypadnutí oznámil, že na konci sezony asi půjde na operaci s kyčlí. „Je opotřebovaná, nemohl jsem chodit deset minut v kuse. Ale po trávě bolesti ustoupily, uvidím, jak se to vyvine,“ říkal před odletem na americké betony. Příjemným překvapením byl postup Petry Cetkovské a Evy Birnerové do třetího kola.

Slovensko ve Wimbledonu doplatilo na česko-slovenská derby. Kližan prohrál s Berdychem, Hantuchová se Zakopalovou, Záhlavová-Strýcová přehrála Rybárikovou… Uspěla jen mladičká Čepelová, která si poradila s Kristýnou Plíškovou. Dvě Slovenky na trávě zničila Italka Vinciová, jež vyřadila jak Čepelovou, tak ve 3. kole Cibulkovou. Škoda, při krachu hvězdy mohly Češky i Slovenky v All England Clubu dokázat více. 

Fotografie:

 

Sdílet na:

www.tennis-arena.cz//ananas-pro-lendla-murray-splnil-zivotni-misi-150cz/

Diskuze:

Partneři

      LIVESCORE.in

© Tennis Arena s.r.o. 2017, Design by Beneš & Michl.
Provozováno na CMS wmPUBLIC.

Projekt www.tennis-arena.cz využívá zpravodajství ČTK a SITA, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK i SITA výslovně zakázáno.

TOPlist